Koncept města krátkých vzdáleností vychází z předpokladu, že základní každodenní potřeby obyvatel mají být uspokojitelné v přiměřeném časovém dosahu – typicky pěšky či na kole, případně s využitím kvalitní veřejné dopravy jako doplňkové volby.
Trocha historie
Moderní pojem „15-minute city“ nejvíc zpopularizoval urbanista Carlos Moreno, ten klade důraz na „časovou dostupnost“ služeb jako praktické měřítko kvality života ve městě.
Starší východiska lze dohledat v plánovacích teoriích 20. století, zejména v koncepci neighbourhood unit (Clarence Perry), kde je jádrem sousedství škola a základní vybavenost v pěší docházce.
Jane Jacobs pak zdůraznila význam funkčního mixu, „živých ulic“ a intenzivního každodenního pěšího pohybu, který je podmíněn bezpečným, čitelným a aktivním parterem.
Co to znamená?
- do 5–10 min máš aspoň 2–3 základní služby
- kvalitní pěší a cyklo síť (bez bariér a stresu)
- cesta je bezpečná a příjemná (chodník, přechody, osvětlení, stín)
- mix funkcí – bydlení, služby, práce a veřejný život nejsou přísně oddělené
Grafická úprava: Peter Plevák